UEGW 2025: Přesnější cílení léčby ulcerózní kolitidy a „disease clearance“ jako dosažitelný cíl

MUDr. Jakub Chudý 

Restrial, s.r.o.., gastroenterologie

Satelitní sympozium společnosti Takeda na UEGW 2025 otevřel prof. Stefan Schreiber; na blok o charakterizaci odpovědi na léčbu navázal Dr. Parambir S. Dulai spolu s Marií Paraskevopoulou (Computational Biology, Takeda). Program se soustředil na: (i) jak definovat „skutečnou“ odpověď u UC, (ii) jak průběžné monitorování a predikční modely zpřesňují rozhodování, a (iii) zda lze reálně mířit až na „disease clearance“. 

Prof. Stefan Schreiber: Proč přemýšlet v trajektoriích a zvažovat „disease clearance“ 

Ve svém sdělení informoval o tom, že navzdory rozšíření biologické a cílené léčby mnoho pacientů nedosahuje plné slizniční a histologické odpovědi. Proto se cíle posouvají od pouhé symptomové kontroly k endoskopickým a histologickým ukazatelům — ideálně v kompozitu „disease clearance“ (symptomová remise + endoskopická remise, obvykle MES 0/≤1 + histologická remise). Post‑hoc analýzy a konsenzuální definice (IOIBD) tento koncept zpřesňují a ukazují jeho klinickou užitečnost 1,2. Na datech ze studie VARSITY3 (vedolizumab vs. adalimumab) prof. Schreiber demonstroval vyšší šance na histologickou remisi a endoskopické zlepšení u vedolizumabu, s narůstajícím rozdílem mezi 14. a 52. týdnem. Kompozit „disease clearance“ ve 52. týdnu lépe odlišil léčebné strategie než jednotlivé dílčí cíle. Klíčový posun spočívá v myšlení v trajektoriích: namísto průměrů všech pacientů sledovat, jak se konkrétní pacient vyvíjí v čase. Neřízené shlukování denních PRO ( RB+SF/PRO2 - rectal bleeding+stool frequency/ patient-reported outcome  ) ve VARSITY a replikace v GEMINI odhalily 4 třídy („super‑responders“, „responders“, „partial responders“, „non‑responders“)4. Rychlejší časná odpověď koreluje s vyšší pravděpodobností hluboké remise/„disease clearance“ v týdnu 52.  Zároveň byla zmíněna aktuálně probíhající studie VERDICT, která má stanovit optimální léčebný cíl u středně těžké/těžké UC; interim data naznačují, že strategie mířící na kombinovaný kompozit vede u bio‑naivních i bio‑exponovaných pacientů k vyšší míře dosažení cílů5. 

2) P. S. Dulai & M. Paraskevopoulou: Od „tight monitoring“ po transkriptomiku 

Dr. Dulai zasadil téma do rámce treat‑to‑target/tight monitoring  ( STRIDE /  STRIDE‑II/SPIRIT‑IOIBD)6: cíle léčby by měly postupně přecházet od časné protizánětlivé odpovědi přes hlubokou remisi až k modifikaci přirozeného průběhu (v ideálu „disease clearance“). Monitorovat je potřeba symptomy, biomarkery (CRP/fekální kalprotektin), endoskopii a stále častěji i histologii. Symptomy a endoskopie se často „rozpojují“: zatímco většina pacientů s normalizovaným RB a SF dosáhne endoskopického zlepšení (MES 0/1), plné endoskopické remise (MES 0) dosahuje pouze část z nich7. To podporuje důraz na objektivní markery a vizuální/histologické cíle. Klinicky užitečným  prediktorem je fekální kalprotektin ≤ 250 µg/g po indukci (cca 14. týden), což  výrazně zvyšuje šanci na klinickou, endoskopickou i histologickou remisi v 52. týdnu a snižuje riziko hospitalizace či kolektomie; vyšší hodnoty by měly spustit včasnou optimalizaci léčby.8

Poté si vzala slovo Maria Paraskevopoulou, která pohovořila o tom, že  transkriptomické a jednobuněčné analýzy slizničních vzorků ukazují charakteristické změny u respondentů a non‑respondentů na vedolizumab —  zde hraje role vrozené imunity, fibroblastů a epitelu. Tyto signatury mohou v budoucnu pomoci předpovědět odpověď ještě před zahájením terapie9.

 

 

A co si z obou bloků odnést do praxe?10 

  • Myslet v cílech i čase: nestačí symptomová kontrola; preferujte endoskopickou (ideálně MES 0) a histologickou remisi; „disease clearance“ je ambiciózní, ale měřitelný kompozit.

  • Trajektorie jsou kompas: časná dynamika PRO/FCP předpovídá hlubokou remisi; rychlá a setrvalá odpověď se pojí s vyšší šancí na slizniční hojení. 

  • Praktický trigger: FCP ≤ 250 µg/g ve 14. týdnu je dobrá zpráva; vyšší FCP → včasná optimalizace (intenzifikace, switch MOA, řešení adherence aj.)

  •  Head‑to‑head a kompozity usnadňují volbu mechanismu (viz  VARSITY či EFFICACI), ale vždy respektujte limity post‑hoc analýz a rozdíly populací. 

  • Molekulární predikce je blízko klinice: transkriptomické signatury mohou podpořit personalizovanou volbu terapie už na začátku. 

 

Poznámka: Setkání bylo iniciováno a financováno společností Takeda. Uvedené body vycházejí z prezentovaných slidů a post‑hoc/interim analýz, které mají metodická omezení a nejsou mezi studiemi přímo zaměnitelné.

Datum přípravy: 01/2026 C-APROM/CZ/ENTUC/0031

Reference

  • 1. Solitano V, etal. J Clin Med. 2020;9(8):2646;

  • 2. D’Amico F, et al. Inflamm Bowel Dis. 2024;30(6):1009-17;

  • 3. Sands BE, et al. N Engl J Med. 2019;381(13):1215-26

  • 4. Schreiber S, et al. United European Gastroenterol J. 2023;11(9):938-40. Abstract LB20

  • 5. ClinicalTrials.gov Identifier: NCT04259138. Updated 11 September 2025. Accessed Sep 2025. https://clinicaltrials.gov/ct2/show/NCT04259138

  • 6. Le Berre C, et al. Gastroenterology. 2021;160(5):1452-60.e21;

  • 7. Dulai PS, et al. Aliment Pharmacol Ther. 2020;51(4):435-45.

  • 8. Dulai PS, et al. Clin Gastroenterol Hepatol. 2023;21(2):456-66.e7.

  • 9. Pibiri P, et al. J Crohns Colitis. 2023;17(Suppl 1):i9-11. Abstract OP05.

  • 10. doporučení autora