UEGW 2024 - Satelitní sympozium firmy Takeda: Evolving Ulcerative Colitis Management: From First Signs to „Disease Clearance“

MUDr. Dana Ďuricová, Ph.D.

Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty ISCARE a.s., Praha 

Sympozium zahájil profesor Schreiber z Německa. V úvodu své přednášky zdůraznil narůstající prevalenci idiopatických střevních zánětů (IBD) ve světě a poukázal na fakt, že pacienti s ulcerózní kolitidou (UC) jsou často nedostatečně léčeni vzhledem k možnosti kurativní kolektomie a mylné domněnce, že UC představuje menší zátěž a dopad na životy pacientů než Crohnova nemoc (CD). Zmínil rozšiřující se spektrum léčebných možností UC s odlišným mechanismem účinku a potřebu individualizovaného přístupu k terapii založené na prognostických markerech vývoje nemoci a odpovídavosti na léčbu. Podotknul, že využití moderních technik, jako je strojové učení, může umožnit identifikaci pacientů, u nichž je větší pravděpodobnost, že budou reagovat na konkrétní léčbu, a tím zlepšit rozhodování v klinické praxi. V závěrečné části své přednášky poukázal na posun v terapeutických cílech od symptomatické kontroly k těm ambicióznějším, které by mohly vést k modifikaci vývoje onemocnění a zabránit jeho progresi. Představil koncept tzv. „Disease clearance“ (kombinace klinické, endoskopické a histologické remise nemoci), který se jeví jako potenciální nemoc-modifikující cíl u UC. 

Druhou přednášku měla profesorka Iris Dotan z Izraele. Na začátku uvedla, že UC je progresivní onemocnění, které představuje pro pacienty významnou zátěž v životě. Onemocnění je spojeno nejen se střevními symptomy (průjem, krvácení), mimostřevními komplikacemi, hospitalizacemi, rizikem kolorektálniho karcinomu a ev. potřebou kolektomie, ale současně negativně ovlivňuje práceschopnost a přináší i psychosociální zátěž s výskytem deprese a úzkosti. Současně však dodala, že zavedení biologické terapie vedlo ke zlepšení prognózy pacientů ve smyslu redukce kolektomií, hospitalizací a kortikodependence. Zdůraznila potřebu léčebné strategie založené na „treat-to-target“ přístupu a těsném monitorování aktivity nemoci za použití objektivních metod, jakými jsou například i střevní ultrazvuk. Nakonec ve své přednášce zmínila výsledky výzkumu prediktivních modelů zaměřených na předvídání odpovídavosti na danou terapii a využití nástrojů umělé inteligence při konstrukci těchto modelů, a jejich možný přínos pro klinickou praxi. 

Posledním přednášejícím byl profesor Sands z USA, který se věnoval tématu vývoje designu klinických studií ve vztahu k reálným klinickým potřebám. V úvodu své přednášky zmínil fakt, že i přes zvýšenou dostupnost moderních léčiv s různým mechanismem účinku existuje v léčbě UC tzv. terapeutický strop. Opět zdůraznil, že terapeutické cíle se v klinických studiích s UC vyvíjejí a posunuly se od klinické remise přes histologickou a endoskopickou remisi, až ke slizničnímu hojení a tzv. „Disease clearance“. Uvedl, že studie s pokročilými terapiemi poukazují na schopnost dosáhnout těchto přísnějších terapeutických cílů u části léčených pacientů. Následně představil probíhající studii VERDICT, která má za cíl určit optimální terapeutický cíl u pacientů s UC. Svou přednášku zakončil tím, že k prolomení tzv. terapeutického stropu je zapotřebí alternativních strategií vývoje léků a budoucí klinické studie by měly zahrnovat inovace, jako jsou prediktivní biomarkery, racionální kombinace léčby, umělá inteligence a hodnocení výsledků léčby na molekulární úrovni.