Satelitní sympózium společnosti Takeda – ECCO 2024

 

Aim higher: keeping a step ahead of the disease in ulcerative colitis

MUDr. Gabriela Vojtěchová, Ph.D., Klinické a výzkumné centrum pro střední záněty ISCARE a ResTrial GastroEndo

V rámci kongresu ECCO 2024 konaného od 22. do 24. února 2024 se uskutečnilo satelitní sympózium firmy TAKEDA věnované ulcerózní kolitidě. Na sympóziu byl poskytnut prostor pro diskuzi o aktuálních strategiích v léčbě IBD a byly představeny inovativní přístupy k dosažení terapeutických cílů u IBD pacientů.

První přednáška prof. Briana Feagana z University of Ontario v Kanadě byla zaměřená na cíle léčby ulcerózní kolitidy. Programem hledajícím terapeutické cíle u IBD pacientů (Program Selecting Therapeutic Targets in IBD) byl doporučen přístup „treat to target“. Léčba IBD pacientů by tedy měla směřovat k dosažení léčebného cíle, kterým je kombinace dosažení klinické remise reportované pacientem (PRO, patient-reported outcome) a objektivních parametrů hodnocených lékařem (biochemická, endoskopická a histologická remise)1. Slizniční hojení se dříve obvykle posuzovalo pomocí endoskopické remise2. Nověji se však měří na základě kombinace histologických a endoskopických kritérií1. Histologicko-endoskopické zlepšení slizničního nálezu je tedy definováno jako Mayo endoskopické subskóre (eMayo) = 0 nebo 1 a Geboesovo histologické skóre ≤3,1, zatímco histologicko-endoskopická slizniční remise, hluboké slizniční zhojení, jako eMayo = 0 a Geboesovo histologické skóre <2.03, 4. Pro zhodnocení histologické aktivity lze v praxi použít kromě Geboesova skóre i RHI (Robartsův Histopatologický index) nebo Nancy index skóre. Novým konceptem v léčbě ulcerózní kolitidy, resp. komplexním konečným cílem léčby, je disease clearance (DC), tedy “vymizení choroby”.  Dle nově navržené klasifikace IOIBD (International Organization for the Study of Inflammatory Bowel Diseases) lze o clearance nemoci hovořit v případě odeznění klinických příznaků (parciální Mayo skóre 0) a zároveň dosažení endoskopické (eMayo 0) a histologické (Nancy index 0) remise5.

Dr. Ferdinando D’Amico z IBD jednotky milánské nemocnice San Raffaele následně doložil význam dosažení endoskopické a histologické remise. Podle citovaného systematického review a metaanalýzy se roční riziko klinického relapsu u pacienta s eMayo 1 sníží v případě dosažení endoskopické a histologicko-endoskopické remise z 29 % na 14, resp. 5 %6.

Podle multicentrické retrospektivní kohortové studie vedlo navíc časné dosažení clearance ulcerózní kolitidy u pacientů k signifikantnímu snížení rizika hospitalizace a chirurgické intervence7. U klinicky významné skupiny nemocných (20 %) však lze dosáhnout clearance nemoci pouze na léčbě p.o. mesalazinem8. Zásadní je tedy vytipování jedinců rizikových z progresivního průběhu onemocnění a personalizace léčby. Mezi rizikové faktory nepříznivého průběhu nemoci patří nízký věk v době diagnózy, extenzivní UC, mužské pohlaví a kuřácký status9. S ohledem na rychle narůstající možnosti léčby UC je možné léčbu přizpůsobit potřebám konkrétního pacienta. Jak uvedl prof. Bram Verstockt (University Hospitals Leuven, Leuven, Belgie), umělá inteligence by mohla, použitím nástroje na podporu klinického rozhodování, usnadnit lékařům načasování a volbu optimálního léčebného přístupu pro konkrétního pacienta. Další uplatnění umělé inteligence spočívá mj. v usnadnění čtení histologických preparátů pomocí CAD (computer aided diagnosis)10 a v detekci zánětlivých okrsků sliznice tračníku a konečníku v reálném čase během koloskopie.

Je patrné, že nové směry v léčbě ulcerózní kolitidy, jako je koncept disease clearance a důraz na dosažení endoskopické a histologické remise, nabízejí naději na lepší kontrolu onemocnění. Personalizovaný přístup podporovaný novými technologiemi může vést k optimalizaci péče o jednotlivé pacienty a snížení krátkodobých i dlouhodobých komplikací.

 


Literatura:

  1. Colombel JF, et al. Gut. 2017;66:2063–68.
  2. Feagan BG, et al. Lancet. 2021;397:2372–84.
  3. Parkes G, et al. J Gastroenterol. 2023;58:990–1002.
  4. Geboes K, et al. Gut. 2000;47:404–9.
  5. D’Amico F, et al. Inflamm Bowel Dis. 2023:izad159. doi:10.1093/ibd/izad159.
  6. Yoon H, et al. Gastroenterology. 2020;159:1262–75.e7.
  7. D’Amico F, et al. United European Gastroenterol J. 2022;10:777–84.
  8. Kruis W, et al. United European Gastroenterol J. 2023;11:775–83.
  9. Magro F, et al. J Crohns Colitis. 2019;13:401–9.
  10. Iacucci M, et al. Gastroenterology. 2023;164:1180–8.e2.

 

Datum přípravy: 03/2024
C-APROM/CZ/ENTY/0223