Jméno lékaře, pracoviště: MUDr. Ladislav Douda, Ph.D., 2. interní gastroenterologická klinika LF UK a FN Hradec Králové
Anamnéza: Crohnova nemoc (dg. 2010); papilokarcinom štítné žlázy (dg. 2021, totální tyreoidektomie ve dvou dobách, léčba radiojódem, pT2 cN0 cMx, stádium I), děložní myom, stav po amoci sítnice; aktuální léková anamnéza: vedolizumab 108 mg s.c. á 2 týdny, tyreoidální substituce, suplementace vitamínem D a vápníkem
Popis případu: U aktuálně 44leté pacientky byla diagnóza Crohnovy nemoci stanovena s přibližně 6letou prodlevou od prvotních střevních a/nebo mimostřevních příznaků. Od roku 2004 byly u pacientky patrny kloubní bolesti a občasné epizody průjmů s dobrou klinickou reakcí na léčbu sulfasalazinem a intermitentní kúry systémových steroidů v nižších dávkách. Klinické obtíže zcela vymizely v průběhu těhotenství v roce 2006 a v souladu s přáním pacientky byla pozastavena veškerá léčba (po nekomplikovaném průběhu těhotenství pacientka začátkem roku 2007 přirozenou cestou porodila zdravou holčičku). Následující 3 roky byla pacientka bez klinických obtíží. V roce 2010 došlo ke vzplanutí střevní nemoci (bolesti břicha, frekventní enteroragie, tenezmy, urgence) i mimostřevních projevů (nodózní erytém dolních končetin, artralgie). Koloskopicky bylo zjištěno těžké vředové postižení tlustého střeva s maximem v oblasti levého tračníku (obr. 1, 2), nález v terminálním ileu byl normální a ostatní vyšetření nepotvrdila postižení jiných etáží GIT ani perianální oblasti. Po přechodné léčbě systémovými steroidy byla pacientka uvedena do klinické remise, nicméně pravidelná gastroenterologická dispenzarizace vzhledem k dobrému klinickému stavu neprobíhala. V roce 2018 došlo k dalšímu vzplanutí střevní nemoci v podobě těžké crohnovské kolitídy a současně i k manifestaci perianálního postižení v podobě jednoduché (simplexní) subsfinkterické píštěle, pacientka byla avizována na naše pracoviště a byla indikována k léčbě anti-TNF preparátem (infliximab) v kombinaci s azatioprinem. Klinický stav se zlepšil, nicméně kompletní klinické ani endoskopické remise dosaženo nebylo a intermitentní perianální aktivita vyžadovala průběžné redrenáže. V roce 2021 došlo (přes kombinovanou léčbu s azatioprinem) k druhotné imunitně podmíněné ztrátě léčebné odpovědi na infliximab a téhož roku byl u pacientky diagnostikován zhoubný nádor štítné žlázy (blíže viz osobní anamnéza výše). Infliximab i azatioprin byly vysazeny a vzhledem k nutnosti bez prodlevy pokračovat v cílené léčbě Crohnovy nemoci a současné diagnóze zhoubného nádoru byl vedolizumab s ohledem na jeho příznivý bezpečnostní profil biologickým lékem volby (intravenózní indukce a subkutánní udržovací léčba). Tato léčba postupně vedla ke klinické i endoskopické remisi (obr. 3) a ke zhojení perianálního postižení. Stran nádoru štítné žlázy je pacientka v setrvalé klinické remisi.
Obrázky:
Datum přípravy: 12/2024, C-APROM/CZ/ENTCD/0019