Funkční gastrointestinální symptomy imitující relaps u pacienta s Crohnovou chorobou

MUDr. Paula Morávková, Ph.D., Centrum gastroenterologie s.r.o., Hradec Králové

Anamnéza:

IBD: Crohnova choroba diagnostikována ve 25 letech, luminální nestenózující postižení tlustého střeva, dle Montréalské klasifikace A2 L2 B1. Remise v úvodu dosaženo systémovou kortikoterapií, přechodně podávaný také mesalazin. Následně dlouhodobá udržovací léčba azathioprinem.

Farmakologická:

  • azathioprin 2,1 mg/kg/den

  • perindopril 5 mg/den

  • trazodon 75 mg n.n.

RA: nevýznamná

OA: arteriální hypertenze, operace 0 AA: negativní

NA: pacient je nekuřák, neguje užívání alkoholu a návykových látek

EA: negativní

 

Popis případu:

Muž, 42 let, s anamnézou Crohnovy choroby s postižením tlustého střeva, dlouhodobě léčený azathioprinem, byl v průběhu posledních 6 let opakovaně vyšetřován pro epizody zhoršení klinického stavu, manifestující se průjmy (10-12 stolic/d.) a bolestmi břicha. Tyto epizody se typicky objevovaly sezónně (jaro, podzim) a byly často asociovány se zvýšenou psychickou zátěží (rodinné problémy, změna zaměstnání). V mezidobí, i v období klinické remise, přetrvávala zvýšená frekvence stolic (5–8/den), frakcionovaně, s predominancí v dopoledních hodinách.

Laboratorně byly opakovaně normální hodnoty CRP a krevního obrazu. Hodnoty fekálního kalprotektinu kolísaly od normy po maximální hodnotu 213 µg/g stolice. Opakovaně vyloučeny střevní infekce včetně Cl. difficille, negativní vyšetření stolice na parazity. Další provedená vyšetření vyloučila syndrom bakteriálního přerůstání, terapeutický test s podáním cholestyraminu byl bez významného efektu na frekvenci stolic.

Pro podezření na relaps onemocnění byla v počátečních letech opakovaně nasazena systémová kortikoterapie, avšak následná kontrolní koloskopie opakovaně neprokázala slizniční aktivitu onemocnění. Magnetická enterografie (MRE) vyloučila postižení tenkého střeva. UZ břicha opakovaně bez průkazu komplikací.

Opakované kúry systémových kortikosteroidů vedly k rozvoji nežádoucích účinků, zejména depresivní symptomatiky a arteriální hypertenze.

Na základě komplexního zhodnocení byl stav uzavřen jako funkční gastrointestinální obtíže asociované s IBD. Byla zahájena léčba nízkou dávkou trazodonu na noc s postupnou titrací a symptomatická antidiaroická léčba v období zhoršení. Před každou úpravou terapie bylo vždy provedeno klinické a laboratorní vyšetření včetně fekálního kalprotektinu k vyloučení relapsu.

Na této léčbě došlo k významnému zlepšení subjektivních obtíží bez nutnosti další imunosupresivní eskalace.

Zobrazovací metody:

  • Opakované koloskopie bez průkazu slizniční aktivity

  • MR enterografie bez známek postižení tenkého střeva

  • UZ břicha v době zhoršení (normální nález)

Obr

Závěr

Tato kazuistika ilustruje, že u pacientů s idiopatickými střevními záněty nemusí zhoršení klinických obtíží vždy odpovídat relapsu zánětlivé aktivity. Funkční gastrointestinální poruchy asociované s IBD jsou časté a mohou imitovat relaps onemocnění. Klíčové je systematické vyloučení zánětlivé aktivity (zejména pomocí fekálního kalprotektinu a endoskopie), vyloučení infekční příčiny a zohlednění psychosociálních faktorů. Správná interpretace těchto stavů může zabránit nadužívání systémových kortikosteroidů a minimalizovat riziko nežádoucích účinků.

Datum přípravy: červenec/2026 C-APROM/CZ/ENTCD/0149

Reference:

  • 1. European Crohn’s and Colitis Organisation Guidelines on Crohn’s disease. J Crohns Colitis.

  • 2. Simon R. Halpin, Alexander C. Ford. Prevalence of irritable bowel syndrome-type symptoms in patients with inflammatory bowel disease. Clin Gastroenterol Hepatol. 2012.

  • 3. Emma L. Gracie et al. Negative effects on psychological health and quality of life of IBS-type symptoms in IBD remission. Am J Gastroenterol. 2017.

  • 4. Brian E. Lacy et al. Functional bowel disorders. Gastroenterology. 2016.

  • 5. American Gastroenterological Association Clinical Practice Update on Functional GI Symptoms in IBD.